Nenávratně se blíží konec roku, a s ním i legislativní změny. Jednou z nejdiskutovanějších je návrat elektronické evidence tržeb (EET), tentokrát v modernizované podobě označované jako EET 2.0. Nový zákon č. 180/2026 Sb., o evidenci tržeb a o změně některých dalších zákonů, navazuje na původní systém zavedený v roce 2016, který byl následně s účinností od 1. ledna 2023 zrušen.
Co ale nový zákon skutečně přináší? Proč se EET znovu zavádí, jaké platby budou podnikatelé povinni evidovat a kdo bude moci využít zákonných výjimek?
Co stojí za návratem EET?
Hlavním důvodem opětovného zavedení je snaha o vytvoření spravedlivějšího a předvídatelnějšího podnikatelského prostředí a omezení daňových úniků. Zákonodárce vychází z předpokladu, že někteří podnikatelé část svých příjmů nepřiznávají, čímž nejen snižují daňové příjmy státu, ale zároveň získávají neoprávněnou konkurenční výhodu oproti podnikatelům, kteří své daňové povinnosti řádně plní.
Elektronická evidence tržeb má proto Finanční správě umožnit průběžně získávat údaje o vybraných tržbách a efektivněji kontrolovat plnění daňových povinností. Na význam tohoto nástroje upozornil také Nejvyšší kontrolní úřad, podle kterého Finanční správa po zrušení EET přišla o jeden z prostředků umožňujících kontrolovat skutečně dosažené tržby podnikatelů a odhalovat případné nekalosti.
Nová právní úprava však nemá představovat pouze další administrativní povinnost. Jejím deklarovaným cílem je také snížení finanční a administrativní zátěže podnikatelů prostřednictvím modernějšího technického řešení, omezení množství evidovaných údajů a zavedení výjimek pro vybrané skupiny podnikatelů.
Co nového EET 2.0 přináší?
Jednou z nejvítanějších novinek je zrušení povinnosti automaticky vystavovat zákazníkům účtenky. Podnikatelé tak již nebudou muset tisknout účtenku pouze z důvodu zaevidování tržby. Tím ovšem nejsou dotčeny povinnosti vydávat doklady vyplývající z jiných právních předpisů. Například spotřebitel má nadále právo požadovat doklad o zakoupení výrobku nebo poskytnutí služby.
Další změnou je výrazné omezení rozsahu údajů zasílaných Finanční správě. Podnikatelé budou předávat zejména údaje umožňující identifikovat podnikatele a konkrétní tržbu, její výši a čas uskutečnění. Nebude nutné předávat podrobné údaje o DPH. Evidence zároveň nebude obsahovat informace o konkrétním zakoupeném zboží či službě ani o totožnosti zákazníka.
Nově bude evidence fungovat v jediném elektronickém režimu. Podnikatelé budou moci využívat vlastní pokladní systémy, přičemž Finanční správa plánuje od prosince 2026 zpřístupnit také bezplatnou webovou aplikaci MOJE eet, určenou zejména drobným podnikatelům.
Bezplatná aplikace ovšem automaticky neznamená, že zavedení EET nebude podnikatele nic stát. Někteří budou muset upravit své stávající pokladní systémy, pořídit potřebné vybavení nebo zajistit proškolení zaměstnanců. K tomu je nutné připočítat také čas věnovaný samotné evidenci a případnému řešení technických problémů.
Systém sice počítá i s výpadky internetového připojení a umožňuje dodatečné odeslání údajů do 48 hodin, odpovědnost za řádné splnění evidenční povinnosti však nadále ponese podnikatel.
Jaké platby se budou evidovat a jaké nikoliv?
Zásadní novinkou EET 2.0 je způsob vymezení plateb, které budou evidenci podléhat. Rozhodující již nebude pouze to, zda zákazník platí hotově, nebo bezhotovostně, ale především okolnosti, za kterých k platbě dochází.
Zákon nově pracuje s pojmem kontaktní platba, takže již nebude rozhodné, zda platba byla provedena hotově či bezhotovostně. Jde o platbu uskutečněnou při osobním kontaktu se zákazníkem nebo v provozovně či dopravním prostředku podnikatele. Evidenci tak budou podléhat nejen platby v hotovosti, ale za stanovených podmínek také platby kartou, QR kódem, bankovním převodem, kryptoměnami nebo například stravenkami a poukázkami.
Typickým příkladem je situace, kdy zákazník zaplatí v restauraci kartou nebo v obchodě prostřednictvím QR kódu. V obou případech půjde zpravidla o platbu podléhající evidenci.
Naopak při nákupu prostřednictvím e-shopu, kdy zákazník zaplatí předem přes internetovou platební bránu nebo bankovním převodem z domova, nebude taková platba evidenci podléhat. Pokud však zákazník za objednané zboží zaplatí až při jeho osobním převzetí v provozovně, evidenční povinnost vznikne.
Stále ale platí základní pravidlo, že se musí se zároveň jednat o příjem z podnikání a nesmí být splněna některá ze zákonných výjimek.
Koho se EET týká a kdo má výjimku?
Nová evidenční povinnost se bude vztahovat na fyzické i právnické osoby, které v České republice přijímají tržby z podnikatelské činnosti splňující zákonné podmínky. V praxi se proto bude týkat například restaurací, obchodů, kadeřnictví, řemeslníků či dalších podnikatelů přijímajících platby při osobním kontaktu se zákazníky.
Zákon nicméně stanoví několik skupin osob a činností, jejichž tržby evidenci podléhat nebudou.
Z evidence jsou vyňaty například tržby státu, obcí a krajů, veřejných vysokých škol, příspěvkových organizací nebo vybraných finančních institucí, mezi které patří banky a pojišťovny. Další výjimky se vztahují na některé podnikatele se závažným zrakovým postižením.
Z hlediska konkrétních činností se evidence nebude týkat například vybraných tržeb z veřejné dopravy, hazardních her nebo drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků.
Zajímavou výjimku představuje také prodej prostřednictvím prodejních automatů nebo tradiční vánoční prodej sladkovodních ryb v období od 18. do 24. prosince, pokud jsou splněny stanovené podmínky.
Mimo evidenci zůstávají rovněž příjmy, které nemají charakter podnikání, například příjmy ze zaměstnání, běžného nájmu nebo příležitostného prodeje vlastních věcí.
Je však důležité zdůraznit, že samotná skutečnost, že se jedná o drobného živnostníka s nízkými příjmy, automatickou výjimku nezakládá. Právě těmto podnikatelům je ale určen zvláštní režim EET OFF.
Co je režim EET OFF?
Jednou z nejzajímavějších novinek je tzv. režim EET OFF, který umožňuje vybraným drobným podnikatelům zprostit se povinnosti evidovat tržby výměnou za pravidelnou daňovou přirážku.
Tuto možnost však nemůže využít každý podnikatel. Je určena výhradně OSVČ, které jsou zařazeny do prvního pásma paušálního režimu a jejichž příjmy ze samostatné činnosti za předcházející rok nepřesáhly 1 milion korun.
Pokud se podnikatel rozhodne režim EET OFF využít, bude muset ke své běžné měsíční paušální záloze připlácet 1 400 Kč. Za splnění stanovených podmínek pak nebude povinen své tržby elektronicky evidovat.
Pro představu si můžeme uvést například drobného řemeslníka, který podniká v paušálním režimu, ročně vydělá několik set tisíc korun a většinu plateb přijímá přímo od zákazníků. Pokud splní všechny zákonné podmínky, bude si moci vybrat, zda své tržby evidovat, nebo místo toho platit stanovenou přirážku.
Využití režimu je dobrovolné, podnikatel se k němu však musí včas přihlásit u Finanční správy. Pokud bude chtít EET OFF využívat již od začátku roku 2027, musí oznámení podat nejpozději do 11. ledna 2027. Zmeškání této lhůty nelze dodatečně napravit.
Zvolený režim navíc nelze libovolně měnit během roku. Pokud podnikatel v průběhu roku překročí příjmový limit jednoho milionu korun, nebude to samo o sobě znamenat okamžitý vznik evidenční povinnosti. Přirážku však bude muset platit až do konce roku a od následujícího roku již režim EET OFF nebude moci využívat, pokud nebude znovu splňovat jeho podmínky.
Jak se teda jako podnikatel mám připravit?
Některá ustanovení zákona jsou účinná již nyní, týkají se však především přípravy podnikatelů na nové povinnosti, které jim vzniknou od 1. ledna 2027.
Podnikatelé, kterým vznikne evidenční povinnost, by měli především prověřit, zda jejich stávající pokladní systém umožňuje komunikaci s novou EET.
Pro zahájení evidence bude nutné oznámit Finanční správě údaje o provozovnách a dalších místech, prostřednictvím kterých podnikatel uskutečňuje tržby, a získat potřebné elektronické certifikáty. Ty budou sloužit k bezpečnému odesílání údajů o uskutečněných tržbách.
Finanční správa od 1. listopadu 2026 zpřístupnila příslušné služby prostřednictvím portálu MOJE daně. Od 1. prosince by měla být dostupná také bezplatná aplikace MOJE eet.
Podnikatelé by přípravu na nový režim neměli podcenit ani z hlediska případných sankcí. Za závažné maření evidence či porušení povinnosti odesílat údaje o tržbách může být uložena pokuta až do výše 500 000 Kč. Konkrétní výše sankce se bude odvíjet od okolností jednotlivého případu.
EET 2.0 se vrací v modernizované podobě. Co se mění a kdo má výjimku?
S blížícím se koncem roku přichází také řada legislativních změn. Jednou z nejdiskutovanějších je návrat elektronické evidence tržeb (EET), tentokrát v modernizované podobě označované jako EET 2.0. Nový zákon č. 180/2026 Sb., o evidenci tržeb a o změně některých dalších zákonů, navazuje na původní systém zavedený v roce 2016, který byl následně s účinností od 1. ledna 2023 zrušen.
Co ale nový zákon skutečně přináší? Proč se EET znovu zavádí, jaké platby budou podnikatelé povinni evidovat a kdo bude moci využít zákonných výjimek?
Co stojí za návratem EET?
Hlavním důvodem opětovného zavedení je podle důvodové zprávy snaha o vytvoření spravedlivějšího a předvídatelnějšího podnikatelského prostředí a omezení daňových úniků. Zákonodárce vychází z předpokladu, že někteří podnikatelé část svých příjmů nepřiznávají, čímž nejen snižují daňové příjmy státu, ale zároveň získávají neoprávněnou konkurenční výhodu oproti podnikatelům, kteří své daňové povinnosti řádně plní.
Elektronická evidence tržeb má proto Finanční správě umožnit průběžně získávat údaje o vybraných tržbách a efektivněji kontrolovat plnění daňových povinností. Na význam tohoto nástroje upozornil také Nejvyšší kontrolní úřad, podle kterého Finanční správa po zrušení EET přišla o jeden z prostředků umožňujících kontrolovat skutečně dosažené tržby podnikatelů a odhalovat případné daňové úniky.
Ministerstvo financí očekává, že obnovení evidence bude velkým přínosem do veřejného rozpočtu. Kritici upozorňují především na novou administrativní zátěž podnikatelů a zpochybňují rozsah dodatečných daňových příjmů, které má systém přinést. Skutečný přínos tak bude možné vyhodnotit až po jeho zavedení do praxe.
Co nového EET 2.0 přináší?
Jednou z nejvítanějších novinek je upuštění od povinnosti automaticky vystavovat zákazníkům účtenky. Podnikatelé tak již nebudou muset tisknout účtenku pouze z důvodu zaevidování tržby. Tím ovšem nejsou dotčeny povinnosti vyplývající z jiných právních předpisů. Například spotřebitel má nadále právo požadovat doklad o zakoupení výrobku nebo poskytnutí služby.
Další změnou je omezení rozsahu údajů zasílaných Finanční správě. Podnikatelé budou předávat zejména údaje umožňující identifikovat podnikatele a konkrétní tržbu, její výši a čas uskutečnění. Nebude nutné předávat podrobné údaje o DPH ani informace o konkrétním zakoupeném zboží či totožnosti zákazníka.
Evidence bude fungovat v jediném elektronickém režimu. Podnikatelé budou moci využívat vlastní pokladní systémy, přičemž Finanční správa plánuje od prosince 2026 zpřístupnit také bezplatnou webovou aplikaci MOJE eet, určenou zejména drobným podnikatelům.
Bezplatná aplikace ovšem automaticky neznamená, že zavedení EET nebude podnikatele nic stát. Někteří budou muset upravit své stávající pokladní systémy, pořídit potřebné vybavení nebo zajistit proškolení zaměstnanců. K tomu je nutné připočítat také čas věnovaný samotné evidenci a případnému řešení technických problémů.
Systém počítá i s výpadky internetového připojení a umožňuje za stanovených podmínek dodatečné odeslání údajů nejpozději do 48 hodin. Odpovědnost za řádné splnění evidenční povinnosti však nadále ponese podnikatel.
Jaké platby se budou evidovat a jaké nikoliv?
Zásadní novinkou EET 2.0 je způsob vymezení plateb, které budou evidenci podléhat. Rozhodující již nebude pouze to, zda zákazník platí hotově, nebo bezhotovostně, ale především okolnosti, za kterých k platbě dochází.
Zákon nově pracuje s pojmem kontaktní platba. Zjednodušeně jde o platbu uskutečněnou při osobním kontaktu se zákazníkem nebo v provozovně či dopravním prostředku podnikatele. Za kontaktní se obecně považují také hotovostní platby, i když k osobnímu setkání nedojde.
Evidenci tak budou podléhat nejen platby v hotovosti, ale za stanovených podmínek také platby kartou, QR kódem, bankovním převodem, kryptoměnami nebo například stravenkami a poukázkami.
Typickým příkladem je situace, kdy zákazník zaplatí v restauraci kartou nebo v obchodě prostřednictvím QR kódu. V obou případech půjde zpravidla o platbu podléhající evidenci.
Naopak při nákupu prostřednictvím e-shopu, kdy zákazník zaplatí předem přes internetovou platební bránu nebo bankovním převodem z domova, nebude taková platba evidenci podléhat. Pokud však zákazník za objednané zboží zaplatí až při jeho osobním převzetí v provozovně, evidenční povinnost zpravidla vznikne.
Právě zahrnutí bezhotovostních plateb patřilo mezi sporné body nové úpravy. Senát navrhoval jejich vyjmutí z evidence, Poslanecká sněmovna však tento návrh odmítla. Podnikatelé tak budou muset správně rozlišovat, které platby evidenci podléhají a které nikoliv.
Stále přitom platí, že evidovaná platba musí zakládat rozhodný příjem z podnikání a nesmí spadat pod některou ze zákonných výjimek.
Koho se EET týká a kdo má výjimku?
Nová evidenční povinnost se bude vztahovat na fyzické i právnické osoby, které v České republice přijímají tržby z podnikatelské činnosti splňující zákonné podmínky. V praxi se proto bude týkat například restaurací, obchodů, kadeřnictví nebo řemeslníků.
Zákon nicméně stanoví několik skupin osob a činností, jejichž tržby evidenci podléhat nebudou.
Z evidence jsou vyňaty například tržby státu, obcí a krajů, veřejných vysokých škol, příspěvkových organizací nebo vybraných finančních institucí, mezi které patří banky a pojišťovny. Další výjimky se vztahují na některé podnikatele se závažným zrakovým postižením.
Z hlediska konkrétních činností se evidence nebude týkat například vybraných tržeb z veřejné dopravy, hazardních her, prodejních automatů nebo drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků. Zajímavou výjimku představuje také tradiční vánoční prodej sladkovodních ryb v období od 18. do 24. prosince za zákonem stanovených podmínek.
Mimo evidenci zůstávají rovněž příjmy, které nemají charakter podnikání, například příjmy ze zaměstnání, běžného nájmu nebo příležitostného prodeje vlastních věcí.
Samotná skutečnost, že se jedná o drobného živnostníka s nízkými příjmy, však automatickou výjimku nezakládá. Pro část těchto podnikatelů je proto určen zvláštní režim EET OFF.
Co je režim EET OFF?
Jednou z novinek je tzv. režim EET OFF, který umožňuje vybraným drobným podnikatelům zprostit se povinnosti evidovat tržby výměnou za pravidelnou daňovou přirážku.
Tato možnost je určena výhradně OSVČ zařazeným do prvního pásma paušálního režimu, jejichž příjmy ze samostatné činnosti za předcházející rok nepřesáhly 1 milion korun.
Podnikatel, který se rozhodne EET OFF využít, bude muset ke své běžné měsíční paušální záloze připlácet 1 400 Kč, tedy celkem 16 800 Kč ročně. Za splnění stanovených podmínek pak nebude povinen své tržby elektronicky evidovat.
Přestože tento režim umožňuje podnikatelům vyhnout se administrativě, nemusí být vždy ekonomicky výhodný. Například podnikatel, který přijme pouze deset evidovaných plateb měsíčně, by za jejich neevidování zaplatil v přepočtu 140 Kč za každou platbu. V takovém případě může být výhodnější využít bezplatnou aplikaci Finanční správy.
Využití režimu je dobrovolné, podnikatel se k němu však musí včas přihlásit. Pokud bude chtít EET OFF využívat již od začátku roku 2027, musí oznámení podat nejpozději do 11. ledna 2027. Zmeškání této lhůty nelze dodatečně napravit.
Zvolený režim navíc nelze libovolně měnit během roku. Překročení příjmového limitu jednoho milionu korun samo o sobě nezpůsobí okamžitý vznik evidenční povinnosti, ale bude mít dopad na možnost využívat EET OFF v následujícím roce.
Jak se na novou EET připravit?
Některá ustanovení zákona jsou účinná již nyní, týkají se však především přípravy podnikatelů na nové povinnosti, které jim vzniknou od 1. ledna 2027.
Podnikatelé by měli především prověřit, zda jejich stávající pokladní systém umožňuje komunikaci s novou EET. Pro zahájení evidence bude nutné oznámit Finanční správě údaje o evidenčních jednotkách a získat potřebné elektronické certifikáty.
Finanční správa od 1. listopadu 2026 zpřístupnila příslušné služby prostřednictvím portálu MOJE daně. Od 1. prosince by měla být dostupná také bezplatná aplikace MOJE eet.
Část nákladů na zavedení evidence má podnikatelům kompenzovat jednorázová sleva na dani až do výše 5 000 Kč. Ta však není automatická a mohou ji využít pouze fyzické osoby splňující zákonné podmínky. V závislosti na výši jejich daňové povinnosti může být sleva nižší, nebo dokonce nulová.
Podnikatelé by přípravu neměli podcenit ani z hlediska případných sankcí. Přestože se o lednu 2027 hovoří jako o pilotním období, povinnost evidovat tržby vzniká již od jeho začátku. Za závažné maření evidence či porušení povinnosti odesílat údaje o tržbách může být uložena pokuta až do výše 500 000 Kč. Jde ovšem o maximální zákonnou hranici, nikoliv o automatickou sankci za každé pochybení.
