„Spravedlnost i lidskost musí jít ruku v ruce.“
1. Proč jsi se rozhodla pro právo?
V dětství jsem prožila něco, co zůstalo nepotrestáno. Nechtěla jsem, aby si tím samým prošel i někdo jiný, chtěla jsem lidem pomáhat.
2. Co tě na té práci pořád baví?
Pocit, že někomu můžu pomoct
3. Jaká právní oblast tě nejvíc naplňuje?
Čísla jsou moje srdcovka, protože je neokecáte a je v nich řád. Proto dělám převážně daňové právo.
4. Kdybys mohla zakázat jednu věc v advokacii, co by to bylo?
Odpověď na tuto otázku nemůžu říct veřejně.
5. Co tě v poslední době profesně překvapilo?
Jak velké jsou rozdíly v přístupu státních orgánů napříč právními odvětvími, a že dodržování zákonů ze strany státních úředníků není samozřejmost.
6. A co mimo právo?
Že dobro se občas objeví i tam, kde bych to nečekala… Že lidi na sebe umí být pořád ještě hodní a podat pomocnou ruku.
7. Kdybys mohla mít jednu superschopnost při práci s klienty, jaká by to byla?
Čtení myšlenek.
8. Co si tajně myslíš, ale veřejně to neříkáš?
U mě platí „co na srdci, to na jazyku“… časem řeknu vždy všechno.
9. Na co jsi ve své práci nejvíce hrdá?
Že jsem (snad) ještě neztratila „lidskost“. Jsem ochotná hledat s lidmi řešení a pomoci jim, i když vím, že v konečném důsledku za to nebudu plnohodnotně ohodnocena. Pokud někdo opravdu potřebuje pomoc, neodmítnu ho.