„Méně slov, více jistoty.“
1. Proč ses rozhodl pro právo?
Právo vnímám jako společensky významnou profesi s reálným dopadem na život lidí i fungování firem. Baví mě převádět složité situace do jasných kroků a klientům nabídnout nejlepší možné řešení. Právo není jen o znalosti paragrafů, ale především o schopnosti orientovat se v náročných životních i podnikatelských okolnostech a najít praktickou cestu vpřed. Umožňuje mi spojit analytické uvažování s konkrétní pomocí a viditelným výsledkem.
2. Co tě na té práci pořád baví?
Advokacie je rozmanitá – každý případ přináší nové otázky a vyžaduje odlišný přístup. Díky tomu se práce nepromění v rutinu a zachovává si tempo i smysl. Neustále prohlubuji znalosti v právní argumentaci, obchodních souvislostech i práci s lidmi. Obor je dynamický a vyžaduje trvalé soustředění a dobrou připravenost. Právě tahle kombinace rozmanitosti a nároků mě dlouhodobě drží ve vysokém pracovním nasazení.
3. Jaká právní oblast tě nejvíc naplňuje?
Nejblíže mám k soukromému právu, zejména ke smluvní agendě. Jde o oblast s bezprostředním praktickým dopadem – nastavuje jasná pravidla, rozdělení rizik a předchází sporům. Současně se věnuji obchodnímu právu; práce s podnikateli a firmami je dynamická a přináší možnost podpořit jejich růst. Jsem rád u toho, když firmy rostou a posouvají se dál, a vědět, že i moje práce k tomu přispěla.
4. Kdybys mohl zakázat jednu věc v advokacii, co by to bylo?
Přepjatý formalismus. Právní výstupy mají být především čitelné, srozumitelné a použitelné v praxi. Méně textu s jasnou pointou má pro klienta větší hodnotu než desítky stran „pro jistotu“.
5. Co tě v poslední době profesně překvapilo?
Rozsah a tempo, s jakým umělá inteligence proměňuje právní praxi. Nabízí výrazné zefektivnění práce s podklady a kontrolu konzistence dokumentů. Zároveň však roste význam lidského úsudku. Technologie proto vnímám jako prostředek ke zvýšení kvality, nikoli náhradu právníka. Překvapuje mě, jak rychle se z novinek stává standard.
6. A co mimo právo?
Vnímám posun společenské nálady a u části veřejnosti také nedůvěru v právní systém. O to důležitější je srozumitelně komunikovat a nepřidávat zbytečnou složitost. Každý jasný a férový výsledek je malým krokem k posílení důvěry. Proto se snažím jednat otevřeně a předvídatelně – i když je někdy na místě říct „nevím, ověřím“. Důvěra vzniká transparentností a konzistentní prací.
7. Kdybys mohl mít jednu superschopnost při práci s klienty, jaká by to byla?
Schopnost přesně porozumět skutečným prioritám a hranicím klienta. Část informací někdy zůstává nevyslovená, což prodlužuje volbu strategie. V praxi je tak zapotřebí cílenými otázkami zjistit každý detail, který se na první pohled nemusí jevit jako podstatný. „Superschopnost „vidět lidem do hlavy“ by celý proces výrazně zjednodušila a pomohla rychleji najít to nejlepší řešení.
8. Co si tajně myslíš, ale veřejně to neříkáš?
Že advokacie je mimořádně náročná nejen odborně, ale i psychicky. Za každým případem stojí vysoká míra odpovědnosti, časového tlaku a potřeba precizní pozornosti k detailu. Navenek to nemusí být vidět, ale právě tahle stránka profese je často tou nejnáročnější.
9. Na co jsi ve své práci nejvíce hrdý?
Na všechny případy, které se podařilo dotáhnout ke spokojenosti klienta. Každý takový výsledek je pro mě důkazem, že naše práce má smysl a že klienti mohou advokátovi skutečně důvěřovat. Největším oceněním je pro mě opakovaná důvěra a doporučení. Ta potvrzují, že práce má skutečnou hodnotu.
