„Klid, logika a trochu sarkasmu.“
1. Proč jsi se rozhodl pro právo?
Zhruba bych to shrnul tak, že jsem v jisté etapě svého života učinil zrale nezralou úvahu, že budu bojovníkem dobra a jako bonus nebudu mít hluboko do kapsy. Jasná win-win situace.
2. Co tě na té práci pořád baví?
Podstatným rysem výkonu povolání advokáta je, že se člověk neustále podílí na hledání řešení reálných situací a problémů, které jsou nekonečně pestré a vyžadují neustálou potřebu a vůli učit se, vnímat, chápat, nahlížet perspektivy a poskytovat nejlepší možný výstup. Toto činí advokacii náročnou, ale zároveň naplňující a zábavnou
3. Jaká právní oblast tě nejvíc naplňuje?
Naplnění nacházím v rozmanité právní agendě, zejména při tvorbě a vyjednávání smluv, v pracovněprávním poradenství, řešení sporů a poskytování právní podpory ve správněprávních záležitostech – tedy v oblastech, které jsou pro firemní klientelu klíčové.
4. Kdybys mohl zakázat jednu věc v advokacii, co by to bylo?
Nejsem tu od toho, abych něco zakazoval, ale abych věděl, jak s tím naložit.
5. Co tě v poslední době profesně překvapilo?
Nové věci se dozvídám každý den, ale pocit překvapení zažívám minimálně, a to je dobře. V němém úžasu bych byl klientům platný jak mrtvému svrchník.
6. A co mimo právo?
Tuhle ráno, že už zase přišel podzim …
7. Kdybys mohl mít jednu superschopnost při práci s klienty, jaká by to byla?
Na otázky klientů poskytuji přímé odpovědi i přes možnost nevlídného přijetí. Další superschopnost by mne už asi zabila.
8. Co si tajně myslíš, ale veřejně to neříkáš?
Nevyřčené není tajné. Přesto mnohé, co si myslím, neříkám. Mluvení pro mluvení neuznávám. Je to můj malý protest proti inflaci slov.
9. Na co jsi ve své práci nejvíce hrdý?
Největší radost a „řemeslnou“ hrdost prožívám, když naleznu východisko ze zdánlivě neřešitelné situace.
