Otázka, zda má daňový subjekt právo na úrok z částky vráceného cla, které bylo původně vyměřeno v rozporu s právem, zaměstnávala odbornou veřejnost řadu let. Ústavní soud však 20. února 2025 prolomil dosavadní judikaturu a nálezem sp. zn. I. ÚS 2293/23 zrušil rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS), jenž takový nárok odmítl. Ústavní soud výslovně konstatoval, že popření úroku porušuje právo na soudní ochranu, ochranu vlastnictví a zásadu projednání věci bez zbytečných průtahů.
Dosavadní právní rámec a judikatura
Český právní řád řeší úrok z nesprávně stanovené daně v § 254 daňového řádu, avšak § 66 celního zákona jeho použití při správě cla vylučuje. Celní orgány i NSS proto v minulosti odkazovaly poškozené subjekty k náhradě škody dle zákona č. 82/1998 Sb., což vedlo k prodloužení a zkomplikování vymáhání nároku. Kritiku této praxe pregnantně vyjádřil odborný článek naší kolegyně Hanky Krejčíkové publikovaný na epravo.cz v červnu 2024, který upozorňoval na nesoulad s právem EU a principem efektivity.
Skutkový základ případu
Stěžovatel zaplatil clo po dodatečném vyměření v roce 2014. Správní soudy později zákonnost doměření cla zpochybnily, clo bylo vráceno, avšak bez patřičného úroku za období, kdy stěžovatel nemohl s těmito finančními prostředky disponovat. NSS v rozsudku č. j. 4 Afs 219/2022-68 ze dne 29. 6. 2023 odmítl aplikaci § 254 daňového řádu a odkázal daňový subjekt na civilní řízení o náhradě škody.
Klíčové závěry Ústavního soudu
- Legitimní očekávání ohledně vyplacení úroků – Právo na úrok z neoprávněně vybrané částky (cla) je součástí ochrany vlastnictví a opírá se o judikaturu Soudního dvora EU (např. C-431/12 Gräfendorfer).
- Rozsah a výpočet úroku – Z požadavku plné náhrady plyne, že úrok se počítá ode dne původní úhrady cla až do dne fyzického vrácení částky. Členský stát si může stanovit konkrétní sazbu, ale nesmí omezit časový rozsah ani podmínit úrok podáním žaloby.
- Nepřípustnost odkazu na civilní řízení – Správní soudy musí o nároku rozhodnout samy; pouhý odkaz na zákon č. 82/1998 Sb. je neústavní, pokud nebyl přesvědčivě odůvodněn.
- Neaplikovatelnost striktního odkazu na čl. 116 Celního kodexu EU – Unijní předpisy úrok nevylučují; česká právní úprava nesmí klást vyšší překážky výkonu unijních práv.
Praktické dopady rozhodnutí
- Správní soudy musí nyní posuzovat nárok na úrok při vracení cla bez odkazu na civilní řízení a přehodnotit dosavadní judikaturu NSS.
- Celní orgány budou muset při vracení cla zkoumat vznik úroku již ve správním řízení.
- Zákonodárce by měl novelizovat celní zákon a jasně upravit nárok na úrok z vráceného cla, aby byl v souladu s právem EU a Listinou.
- Daňové subjekty mohou bezprostředně žádat úrok podle § 254 daňového řádu; pokud neuspějí, lze se obrátit na soudy ve správním soudnictví.
Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2293/23 představuje zásadní obrat: potvrzuje, že právo na úrok z neoprávněně vybraného cla je ústavně chráněným majetkovým nárokem a je současně vyžadováno unijním právem. Tím otevírá cestu k rychlejší a spravedlivější kompenzaci daňových subjektů a vyžaduje úpravu domácí legislativy i praxe správních orgánů.
