Ústavní soud vydal zásadní nález (II. ÚS 470/25), který se týká stížnosti otce jedné z obětí masové střelby na Filozofické fakultě UK (21. 12. 2023). Muž se domáhal toho, aby mohl nahlédnout do spisu GIBSu, který prověřoval postup Policie ČR při zásahu na místě tragédie.
GIBS mu to odmítla. Státní zastupitelství to potvrdila.
Ústavní soud však nyní říká jasně:
GIBS porušila právo na účinné vyšetřování. Musí stěžovateli spis zpřístupnit.
1. O co šlo?
Po střelbě na FF UK GIBS prověřovala postup policistů — nikoli jako trestní řízení, ale jako své „interní šetření“.
Otec jedné z obětí požádal, aby mohl do spisu nahlédnout.
Proč?
- aby věděl, jak policie zasahovala,
- zda se nedopustila pochybení,
- zda vyšetřování bylo dostatečné a nezávislé.
GIBS mu však přístup odepřela s tím, že nejde o trestní řízení, takže právo nahlížet mu nesvědčí.
Městské i Vrchní státní zastupitelství postoj GIBSu potvrdily.
2. Jak argumentoval stěžovatel?
Stěžovatel — otec zavražděné studentky — tvrdil, že:
- má jako pozůstalý právo na účinné vyšetřování (vyplývá z čl. 2 Úmluvy a čl. 6 Listiny),
- toto právo zahrnuje účast poškozeného, transparentnost a možnost kontroly vyšetřování,
- bez přístupu ke spisu nemůže ověřit, zda GIBS a policie postupovaly nestranně,
- GIBS měla jeho podání považovat za „trestní oznámení“ na možné pochybení policistů,
- státní zastupitelství mělo využít své pravomoci a do šetření zasáhnout.
Odkazoval také na závěry parlamentní vyšetřovací komise, která upozornila na nedostatky v řízení zásahu policie.
3. Co říká Ústavní soud?
Ústavní soud vyšel z dlouhodobé judikatury, podle níž:
Pozůstalí mají právo na účinné vyšetřování, pokud stát selhal v ochraně života. To platí i tehdy, pokud pachatel zemřel a trestní řízení už dál probíhat nemůže.
ÚS zásadně odmítá argument, že nešlo o trestní řízení – z hlediska ochrany práv poškozeného je to nepodstatné. Co zkoumá ESLP i ÚS, je materiální obsah vyšetřování, ne to, jak ho stát formálně nazval.
Klíčový závěr:
Pokud stát provádí šetření policie v tak extrémně závažné věci, musí být transparentní, nezávislé a umožnit účast poškozeného. GIBS tohle nesplnila — a porušila tak základní právo.
4. Co přesně GIBS porušila?
ÚS konstatuje, že GIBS:
- vedla šetření neveřejně a bez účasti stěžovatele,
- neumožnila mu přístup ke spisu,
- odkázala ho na jiné řízení (které se ale netýkalo policejního postupu),
- vyložila zákon příliš formálně, čímž zabránila kontrole její práce.
To je v rozporu s právem pozůstalého na účinné vyšetřování podle čl. 2 Úmluvy.
5. Co Ústavní soud GIBSu přikázal?
- Zákaz pokračovat v zásahu do práv stěžovatele.
- Přikázal GIBSu spis zpřístupnit.
Jde o poměrně mimořádné opatření — ÚS obvykle jen ruší rozhodnutí. Zde ale šlo o trvající zásah a bylo nutné nápravu nařídit přímo.
Vůči státním zastupitelstvím ÚS stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou — I kdyby jejich vyrozumění byla zrušena, nelze tím dosáhnout zpřístupnění spisu; skutečný zásah do ústavně zaručeného práva stěžovatele spočívá v jiném zásahu — v nezpřístupnění spisu GIBS.“
6. Proč je ten nález tak zásadní?
Protože stanoví několik důležitých principů:
- Pozůstalí mají právo na účinné vyšetření policejního postupu. I když nejde o trestní řízení.
- GIBS nemůže vést šetření zcela neveřejně a mimo dohled poškozených.
- Formální triky typu „nejde o trestní řízení, tak nemáš práva“ neobstojí.
- Transparentnost a kontrola jsou nutnou součástí ochrany práva na život.
Jde o klíčový zásah do fungování GIBSu — a o jasný vzkaz, že v případech, kde selže stát při ochraně života, musí být vyšetřování kontrolovatelné zvnějšku.
7. Pro koho je důležité?
- pro pozůstalé obětí tragédií,
- pro rodiny, které mají podezření na pochybení policie či jiných složek,
- pro neziskové organizace sledující policejní zásahy,
- pro právníky, kteří se věnují lidským právům,
- pro všechny, kteří chtějí, aby kontrola policejních orgánů byla reálná, ne jen papírová.
Závěr
Ústavní soud dal jasně najevo, že právo na účinné vyšetřování není formalita. GIBS musí pracovat transparentně, umožnit přístup pozůstalým a nést odpovědnost za své postupy.
Pro rodiny obětí FF UK je to první jasné vítězství v boji za pravdu a skutečnou odpovědnost státu.
Nález II. ÚS 470/25 je zásadní nejen pro rodiny obětí FF UK, ale pro celý systém kontroly státní moci. Ústavní soud jasně potvrdil, že právo na účinné vyšetřování není formální deklarací, ale reálným nárokem na transparentnost, účast a kontrolu. Stát nemůže uniknout odpovědnosti pouhou změnou procesní nálepky řízení.
Rozhodnutí představuje důležitý precedens pro všechny případy, kdy existuje podezření na pochybení bezpečnostních složek. Nastavuje hranice tomu, jak má vypadat nezávislé a kontrolovatelné šetření v situacích, kdy jde o ochranu života, nejvyšší hodnoty právního státu.
V Patrion Legal se dlouhodobě věnujeme ochraně základních práv a zastupování klientů v citlivých a systémově významných kauzách. Pokud se domníváte, že postup orgánů veřejné moci nebyl zákonný, transparentní či dostatečně důkladný, je klíčové reagovat včas a procesně správně. Jsme připraveni poskytnout kvalifikovanou právní podporu od analýzy postupu úřadů až po zastupování před soudy, včetně řízení před Ústavním soudem.
